Adoptovaná Sarah
Včera se na webu www.secondlife.cz/dalsi-adopce-v-sl objevila pro mne velmi příjemná zpráva...jejím autorem ve Scalex Overton. Na tuto jsem si dovolil reagovat. Jak Scalexův text tak i moje reakce jsem si drze níže zkopíroval...
A k mé velké radosti se na mne ještě včera večer na onom světě obrátil další avatar, který projevil zájem se do adopce zapojit. Nevím, zda se již a na čem domluvil se ostatními členy skupiny, proto si nedovoluji jeho jméno tady zveřejnit. Je ale zřejmé, že nám z onoho světa není zas tak ta africká Uganda vzdálena...
Jen stále přemýšlím, zda má smysl propagační činnosti věnovat větší prostor, než je tomu do současné doby. Sám si nejsem jist. Na mne osobně totiž právě takové ty „velké“ akce působí spíše negativně. Nedůvěřuji jim. Stále ještě věřím tomu, že takováto činnost je smysluplná pouze tehdy, když si k ní člověk najde cestu sám, případně mu tu cestu ukáže někdo z přátel. Já nestojím o to, aby adopce dětí na dálku byla jen jakousi náplastí na svědomí, že jsem něco udělal...a dost. Tohle je doopravdy něco jiného, než davové přispívání „kamsi“. V tomto případě dochází ke skutečnému propojení toho človíčka tam s těmi lidmi (nebo tím člověkem) tady. Scalex mi to ostatně i nepřímo potvrdil...jde o pocit, jako, že se někomu v rodině narodilo nové dítě.
Další adopce v SL
Kdo se o dění v českém SL alespoň trochu zajímá, tomu jistě neunikl SL projekt Fandy Ryby, který spolu s Pavlem Stranskym, Lioness Latte a dalšími lidmi na dálku adoptoval Isaaca Acibu, chlapce z Ugandy, a pomáhá mu ke vzdělání a tím pádem k lepší budoucnosti.
Fanda Ryba je člověk v mnohém inspirující a pro myšlenku adopce jsem se ihned nadchnul. Projekt www.bwindiorphans.org ale v té době, kdy jsem se o adopci začal zajímat, nenabízel žádné volné dítě. Takže jsem čekal na začátek ugandského školního roku a na to, až se ředitelka BwindiOrphans vrátí z Ugandy s novou várkou dětí k adopci. Mezitím se Fandovi ozvali i další avataři se zájmem o adopci. Tamam Palianta, Momo Seriman a Shiny Iceberg.
Dnešním dnem čekání skončilo. Na stránkách www.bwindiorphans.org je vyvěšen seznam nových dětí k adopci. Tamam, Momo, Shiny a já jsme se tak dnes stali adoptivními rodiči osmileté slečny Sarah Amokol. Doufáme, že náš malý příspěvek jí zajistí lepší vzdělání, světlejší budoucnost a důstojné postavení ve společnosti. Je to běh na dlouhou trať, ale Sarah má jednu jistotu. V jedné virtuální zemi žijí čtyři avataři, kterým její osud není lhostejný a kteří jí na její cestě k lepšímu životu budou pomáhat.
Budu nesmírně rád, když se k projektu bwindiorphans.org také přidáte, ať už jako jednotlivec nebo třeba jako skupinka lidí, pro které je pak ta částka za adopci únosnější, když se o ni všichni podělí. Pro nás je to pár stovek, pro Uganďany hotové jmění. A zeptejte se Fandy Ryby, jak se cítil, když několik měsíců po adopci otevíral obálku s dopisem od Isaaca Acibu, na kterém ještě trochu neohrabaná dětská ručka vykroužila slovo "Děkuji".
Scalex Overton
**********
už to bude rok...
Prakticky téměř na den přesně (bylo to pro úplnost dne 17.1.2008) se na tomto webu objevila první zmínka o tom, v čem jsem tehdy začal hledat svůj soukromý smysl onoho bytí...www.secondlife.cz/adopce-deti-na-dalku-uganda . Takže asi tak před tím rokem jsme se s Pavlem potkali poprvé a vedli idealistické řeči. A hle. Ono to nebylo až tak idealistické. Tehdy mne hodně "nakopl" právě Pavel Stransky. A hodně mne dopředu popohnali i ti, kteří o smyslu naší činnosti pochybovali, nebo ji dokonce i odsuzovali... A já se ještě trochu vrátím k té prvotní diskusi. Pokud nechcete pomáhat dětem v africké Ugandě, pomáhejte komukoli ve vašem okolí...já už vím, jaký to je pocit, pomoci někomu konkrétnímu. To se vůbec nedá srovnávat s pomocí nějakými DMSkami...u nich se tam na konci řeky peněz nějak ztrácí ten "člověk". On tam je, ale my ho nevidíme...Na fotografii Isaaca se dívám dost často. A rýsuje se i možnost, že ho uvidím osobně.... Přeji všem a Scalexovi, Momo, Tamam a Shinymu zejména, hodně dnů s příjemnými pocity u srdce.
Fanda Ryba